Nu, přemýšlela jsem, jestli mám dát ještě ruhou část, jelikož tta první než se to rozjede, jako v každé knížce že ? :D nu * nevinný pohled * snad se bude líbitSíla legend - Nová setkání
"Co ty tu…?" Ani nedopověděla a on jí hned doplnil "dělám?" Tris přikývla. Byla překvapena z toho, koho vlastně vidí. Přišel k ní a láskyplně jí objal. "Chyběla jsi mi"… "Chyběla?, chyběla?!, Šel jsi za jinou holkou!" Vyjekla na něj a měla slzy v očích. Podíval se do země a přiblížil se k ní, poklekl na kolena a šeptnul "Omlouvám se, vím že jsem byl idiot, vím to, prosím odpust mi to, vím že si tě nezasloužím, ale prosím odpust mi…" Trisa na něj pohleděla zářivýma divokýma očima a vzala mu obličej do dlaní, pozvedla a shýbla se k jeho tváři svojí a dlouze ho políbila. "Děkuji" šeptla a pomohla mu na nohy. "Co mi to připomíná kočičko?" optal se Jakub Iri. Usmála se a dlouze svou lásku políbila.
Všichni jsme procházeli okolo hřiště směrem domu. "Bacha!" Všichni jsme se bystře otočili a Suzi, která byla trošku opožděnější, chytla ránu míčem do hlavy. "Suzi!" Vykřikli dívky.
Bylo černo, pamatuji si jen velkou ránu a pak tmu. Co se stalo? Jsem mrtvá? Pootevřela jsem oči a jen co jsem je otevřela, zrudla jsem od hlavy až k patě. "Jsi v pořádku?" Nade mnou se shýbal můj idol ze třeťáku, vysoký, zeleno-okatý, s tmavě hnědými vlasy, které vypadali spíše že jsou černé. "Jsi v pořádku???" Optal se znova, jenže já nebyla schopna slova. "E-eh-ehm j-jo…" Pomohl mi si sednout a díval se na mě, holky okolo klečeli se svými kluky a starostlivě na mě hleděli. "Vezmu tě na školní ošetřovnu" špetl a než jsem stačila odpovědět chytl mě a zvedl do náruče.
Za jeho zády na hřišti stála jeho třída, pozorovala celou událost a hlavně jedna holka, která vypadala, že mě každou chvílí uškrtí.
Když se Suzi vzchopila, všichni jsme jí doprovodili domu. V parku se oddělila Kira s Nicolasem, pak i Trisa s tím svým a na cestě domu jsem zbyla jen já a můj kocourek. Dveře cvakli a vešel dovnitř, hned mě zatáhl a zavřel dveře, přitiskl na ně a jednu ruku dal na pas, druhou na krk. Přitiskl své rty na mé a začal líbat. ( Zbytek si domyslíte sami )
Při cestě mě začal Nicolas provokovat, šťouchal do mě, tak jsem mu to začala oplácet… Nakonec to vypuklo v lechtací válků. "Ne dost, přestaň prosím!" Vyjíknul poraženě se smíchem. Políbil mne jemně na rty a přitiskl na sebe.. leželi jsme na pohovce v obýváku a jen tak na sebe koukali. "Víš že máš krásný oči?" Šeptli moje rty do jeho ucha. Podíval se mi hluboce do očí, chvíli mlčel, ale pak se na mě převalil, políbil a hladil po tváři.
Držel kolem pasu, držel si mě u sebe a nepustil. Došli jsme až ke mně domu. On o našem tajemství nevěděl, můj strach byl silnější, proto moje ústa mlčela. "Triso?", "Ano?", "Odpustila jsi mi?", "Co ta holka?", "Nejsme spolu, omlouvám se, neměl jsem na té párty pít, už nebudu pít.", "Slíbíš mi to?", "Co mám slíbit?", "Že už nebudeš pít jak jsi říkal", "Slibuji ti to Triso", "Děkuju"…
Stále jsem ho měla před očima. Jenže nade mnou vládl strach, z toho pohledu té dívky. Nemohla jsem spát, zítra bylo naplánováno moje taneční vystoupení a zpěv jedné spolužačky Venli. Moje oči se zavřeli a usly až později večer, ale i tak mi spánek stačil a byla jsem vyspalá
Vystoupení začínalo za pár minut, všichni už byli v sále na svých místech, dokonce i Trisa a spol. Jen já jsem čekala na Nicolase kdy přijde. "Kde se touláš?" Zasyčela jsem klidným hlasem na něj, když přispěchal s kyticí. "Promin, snažil jsem se přijít co nejdřív" oddechoval z toho jak běžel. "Květiny?" "Představ si že ano," "Pro ko.." nedořekla jsem to a už odpovídal " Pro tebe a jedna pro Suzi" ukáže na jinačí květinku takovou všední.
Vystoupení začalo a všichni ( už vážně všichni ) byli na svých místech. Suzi přišla se svou skupinou na podiu a poklekla k zemi, jen čekali kdy začne hrát hudba. Rozezněl se tón taneční hudby a Suzi jako jediná vstala, dívky ten tanec znali už nazpaměť, tancovala ho už i na různých vystoupení a pilovala ho několik těch staletí. Měla sólo, pak se přidal i zbytek skupiny, po pár minutách se začala hudba utišovat, až nakonec skončila. Zazněl silný bouřivý potlesk, byl to náznak toho jak se to všem líbilo. Suzi přišla k dívkám s úsměvem a menším vyčerpáním, usmála se i při předání kytičky od Nicolase k dobrému výkonu. Jediný, co nikdo nečekal je, že přišel ten kluk, kterého potkali na hřišti. Usmíval se a též držel květinu, tentokrát rudou a krásně voňavou. Suzi zčervenala a dívky s museli zasmát tomu, jak Suzi zareagovala.
Něco se blížilo, bylo to něco špatného, něco, co nám mělo nejspíše převrátit náš život naruby. Byl to nepříjemný pocit, byla jsem více neklidná než obvykle, přitiskla jsem se více ke Kubovi, aby cítila jeho dotek a bezpečí. "Všechno v pořádku kočičko?", hlava mi zakývala na souhlas "Ano kocourku, jen se něco blíží" šeptli mé rty.
Suzi si po celou dobu povídala s tím chlapcem ze hřiště, vyplynulo že se jmenuje Michal. Hned se začali přátelit a jemu říkala Míšo a on jí Suzíku. Bylo to roztomilé a dívky se museli někdy chichotat. Kira s Nicolasem v průběhu odešli, potřebovali ještě dodělat nějakou práci a Trisa s tím svým zase měli naplánovaný výlet na tenhleten víkend volna. Zůstala tam tedy jen Ira s Jakubem a Suzi s Michalem. Nakonec se i Suzi s Michalem odpojili a Ira se svou láskou tam zůstali samy. Zašli tedy do parku, sedli si do trávy, koukali na vodu jak protýká zeminou, květiny rostou a přistávají na ní různí motýlci a čmeláčci. Ira měla stále nepříjemný pocit, byla neklidná a stále se tulila více ke své lásce, už dlouho necítila tenhle pocit a vůbec se jí to nelíbilo.
Šel jsem vedle ní, a stále si jí koutky očí prohlížel. Nevěděl jsem co říct, až pochvíli mě napadla jedna věta. "Hezké vystoupení Suzíku", "Děkuji ti Míšo" mile se usmála. Moc se mi to líbilo, vidět jí se smát. Při cestně jsem si nabral odvahu a když se šlo jednou cestou mezi sakurami, chytl jsem jí za ruku a jemně stiskl. Pohleděl jsem na ní, byla celá červená, bylo to úsměvné, vidět někoho jak se zčervená. Šlo se dál, a stále se držela ruka ruky.
Po pár minutách: "Děkuji, že jsi mě doprovodil až domů, Míšo", "Nemáš vůbec za co" Vyměnili jsme si úsměvy a než stačila říct ahoj, naklonil jsem se k ní, zvedl dvěma prsty bradu a políbil.
"Co ty tu…?" Ani nedopověděla a on jí hned doplnil "dělám?" Tris přikývla. Byla překvapena z toho, koho vlastně vidí. Přišel k ní a láskyplně jí objal. "Chyběla jsi mi"… "Chyběla?, chyběla?!, Šel jsi za jinou holkou!" Vyjekla na něj a měla slzy v očích. Podíval se do země a přiblížil se k ní, poklekl na kolena a šeptnul "Omlouvám se, vím že jsem byl idiot, vím to, prosím odpust mi to, vím že si tě nezasloužím, ale prosím odpust mi…" Trisa na něj pohleděla zářivýma divokýma očima a vzala mu obličej do dlaní, pozvedla a shýbla se k jeho tváři svojí a dlouze ho políbila. "Děkuji" šeptla a pomohla mu na nohy. "Co mi to připomíná kočičko?" optal se Jakub Iri. Usmála se a dlouze svou lásku políbila.
Všichni jsme procházeli okolo hřiště směrem domu. "Bacha!" Všichni jsme se bystře otočili a Suzi, která byla trošku opožděnější, chytla ránu míčem do hlavy. "Suzi!" Vykřikli dívky.
Bylo černo, pamatuji si jen velkou ránu a pak tmu. Co se stalo? Jsem mrtvá? Pootevřela jsem oči a jen co jsem je otevřela, zrudla jsem od hlavy až k patě. "Jsi v pořádku?" Nade mnou se shýbal můj idol ze třeťáku, vysoký, zeleno-okatý, s tmavě hnědými vlasy, které vypadali spíše že jsou černé. "Jsi v pořádku???" Optal se znova, jenže já nebyla schopna slova. "E-eh-ehm j-jo…" Pomohl mi si sednout a díval se na mě, holky okolo klečeli se svými kluky a starostlivě na mě hleděli. "Vezmu tě na školní ošetřovnu" špetl a než jsem stačila odpovědět chytl mě a zvedl do náruče.
Za jeho zády na hřišti stála jeho třída, pozorovala celou událost a hlavně jedna holka, která vypadala, že mě každou chvílí uškrtí.
Když se Suzi vzchopila, všichni jsme jí doprovodili domu. V parku se oddělila Kira s Nicolasem, pak i Trisa s tím svým a na cestě domu jsem zbyla jen já a můj kocourek. Dveře cvakli a vešel dovnitř, hned mě zatáhl a zavřel dveře, přitiskl na ně a jednu ruku dal na pas, druhou na krk. Přitiskl své rty na mé a začal líbat. ( Zbytek si domyslíte sami )
Při cestě mě začal Nicolas provokovat, šťouchal do mě, tak jsem mu to začala oplácet… Nakonec to vypuklo v lechtací válků. "Ne dost, přestaň prosím!" Vyjíknul poraženě se smíchem. Políbil mne jemně na rty a přitiskl na sebe.. leželi jsme na pohovce v obýváku a jen tak na sebe koukali. "Víš že máš krásný oči?" Šeptli moje rty do jeho ucha. Podíval se mi hluboce do očí, chvíli mlčel, ale pak se na mě převalil, políbil a hladil po tváři.
Držel kolem pasu, držel si mě u sebe a nepustil. Došli jsme až ke mně domu. On o našem tajemství nevěděl, můj strach byl silnější, proto moje ústa mlčela. "Triso?", "Ano?", "Odpustila jsi mi?", "Co ta holka?", "Nejsme spolu, omlouvám se, neměl jsem na té párty pít, už nebudu pít.", "Slíbíš mi to?", "Co mám slíbit?", "Že už nebudeš pít jak jsi říkal", "Slibuji ti to Triso", "Děkuju"…
Stále jsem ho měla před očima. Jenže nade mnou vládl strach, z toho pohledu té dívky. Nemohla jsem spát, zítra bylo naplánováno moje taneční vystoupení a zpěv jedné spolužačky Venli. Moje oči se zavřeli a usly až později večer, ale i tak mi spánek stačil a byla jsem vyspalá
Vystoupení začínalo za pár minut, všichni už byli v sále na svých místech, dokonce i Trisa a spol. Jen já jsem čekala na Nicolase kdy přijde. "Kde se touláš?" Zasyčela jsem klidným hlasem na něj, když přispěchal s kyticí. "Promin, snažil jsem se přijít co nejdřív" oddechoval z toho jak běžel. "Květiny?" "Představ si že ano," "Pro ko.." nedořekla jsem to a už odpovídal " Pro tebe a jedna pro Suzi" ukáže na jinačí květinku takovou všední.
Vystoupení začalo a všichni ( už vážně všichni ) byli na svých místech. Suzi přišla se svou skupinou na podiu a poklekla k zemi, jen čekali kdy začne hrát hudba. Rozezněl se tón taneční hudby a Suzi jako jediná vstala, dívky ten tanec znali už nazpaměť, tancovala ho už i na různých vystoupení a pilovala ho několik těch staletí. Měla sólo, pak se přidal i zbytek skupiny, po pár minutách se začala hudba utišovat, až nakonec skončila. Zazněl silný bouřivý potlesk, byl to náznak toho jak se to všem líbilo. Suzi přišla k dívkám s úsměvem a menším vyčerpáním, usmála se i při předání kytičky od Nicolase k dobrému výkonu. Jediný, co nikdo nečekal je, že přišel ten kluk, kterého potkali na hřišti. Usmíval se a též držel květinu, tentokrát rudou a krásně voňavou. Suzi zčervenala a dívky s museli zasmát tomu, jak Suzi zareagovala.
Něco se blížilo, bylo to něco špatného, něco, co nám mělo nejspíše převrátit náš život naruby. Byl to nepříjemný pocit, byla jsem více neklidná než obvykle, přitiskla jsem se více ke Kubovi, aby cítila jeho dotek a bezpečí. "Všechno v pořádku kočičko?", hlava mi zakývala na souhlas "Ano kocourku, jen se něco blíží" šeptli mé rty.
Suzi si po celou dobu povídala s tím chlapcem ze hřiště, vyplynulo že se jmenuje Michal. Hned se začali přátelit a jemu říkala Míšo a on jí Suzíku. Bylo to roztomilé a dívky se museli někdy chichotat. Kira s Nicolasem v průběhu odešli, potřebovali ještě dodělat nějakou práci a Trisa s tím svým zase měli naplánovaný výlet na tenhleten víkend volna. Zůstala tam tedy jen Ira s Jakubem a Suzi s Michalem. Nakonec se i Suzi s Michalem odpojili a Ira se svou láskou tam zůstali samy. Zašli tedy do parku, sedli si do trávy, koukali na vodu jak protýká zeminou, květiny rostou a přistávají na ní různí motýlci a čmeláčci. Ira měla stále nepříjemný pocit, byla neklidná a stále se tulila více ke své lásce, už dlouho necítila tenhle pocit a vůbec se jí to nelíbilo.
Šel jsem vedle ní, a stále si jí koutky očí prohlížel. Nevěděl jsem co říct, až pochvíli mě napadla jedna věta. "Hezké vystoupení Suzíku", "Děkuji ti Míšo" mile se usmála. Moc se mi to líbilo, vidět jí se smát. Při cestně jsem si nabral odvahu a když se šlo jednou cestou mezi sakurami, chytl jsem jí za ruku a jemně stiskl. Pohleděl jsem na ní, byla celá červená, bylo to úsměvné, vidět někoho jak se zčervená. Šlo se dál, a stále se držela ruka ruky.
Po pár minutách: "Děkuji, že jsi mě doprovodil až domů, Míšo", "Nemáš vůbec za co" Vyměnili jsme si úsměvy a než stačila říct ahoj, naklonil jsem se k ní, zvedl dvěma prsty bradu a políbil.







To je perfektná kapitola ^^ <3