close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






























/Pokud chceš spřátelit tak ZDE/

Síla legend - krvavé doteky

24. května 2011 v 12:37 | Iroci |  - Síla legend
Takže po dlouhé době sem dám zase další kapitolku nu :D Heh nevím jak se vám bude líbit... ( a těm co to čtou ( což je fakt menšina ) se omlouvám, dávám to sem pomalu, aby jsem pak nemusela hnát s epsaní, nemám vubec žádné nápady ) Takže ehzký počtení :)

Suzi, Kira a Trisa běželi do nemocnice co nejrychleji to šlo. (Nebo spíše, zavolali si taxíka co nejrychleji to šlo.) Přiběhli do pokoje kde ležel na lůžku Jakub a Ira u něj seděla, tvář měla zabořenou do svých paží, které měla položené na posteli. Brečela a vypadala jak hromádka neštěstí. Jakub měl obmotanou hrud na pravé straně. "Co se stalo?" Vyhrkla Trisa, na to udýchaně zasýpala Suzi "Jak mu je?" a Kira radši mlčela a dívala se na to neštěstí. Ira na ně pohleděla, jen zakroutila hlavou na odpověď, že nemůže mluvit z toho co se událo a zase zabořila tvář do deky.

Bylo pozdě večer, Suzi a Trisa už dávno odešli, jen Kira zůstala a snažila se Iru utěšit. Nedařilo se jí, proto se rozhodla odejít taky. Vyšla z pokoje a rozešla se po chodbě k výtahu. Zhasla všechna světla, na chodbě nikdo nebyl. Ticho a žádný zvuk začal i klidnou Kiru znervózňovat. V ruce rozžhavila oheň, aby viděla alespoň trošku v chodbičce. Ozval se skřípot dveří, Kira se ohlédla a něco tmavého jí zatáhlo do vlhké a divně páchnoucí místnosti. Oheň jí zhasl, chtěla znovu rozžhavit oheň, jenže zjistila, že jí nějak vlhne ruka.. trošku se otřásla, bylo to studené a nějaké jinačí než voda, páchlo to. Když rozžhavila druhou ruku, litovala toho, že to udělala, protože na mokré ruce, byla krev. Otřásla se, bylo jí zle. Ohlédla se po místnosti a rychle sebou trhla. Ten divný pach, byla samotná krev z několika mrtvých těl. Vypadali jak iluze, ale přesto pravě. Kiře se zmenšili zorničky, nevěděla co má dělat, strnuly jí nohy a nemohla se hnout z místa, něco chladného jí chytlo za pas.

Tma, všude jen tma! Cítila jsem tu páchnoucí krev. Ohlédla jsem se. Nikdo tam nebyl, měla jsem pocit že na mě kouká tisíce tváří. Ruce byli vlhké a i když nebylo světlo, šlo poznat, že to je krev. Tělo se mi otřáslo strachem a znechuceností, byl to nepříjemný chladný pocit, chtělo se mi zvracet a rychle běžet ven.
Tělo začalo pociťovat chladné doteky, bylo to mnoho rukou. Vlhkost a mráz z doteků probíhal celým tělem, cítila jsem nesmírný pocit, že ze mě berou všechnu mou moc. Síla ohně mi slábla. Rozpřáhli se mi ruce a odstrkovali všechny ruce od těla, nahmátli mi kliku a rychle jsem vyběhla ven.

Ozval se náraz, na chodbě se rozsvítilo. Vyjíkla a podívala se na tu osobu " Nicolasi?", "Kiro jsi v pořádku? Co se ti stalo?" Hned si začal prohlížet Kiru, odkud jí teče krev, ale pochvíli zjistil, že jí nic není, proběhlo jím odlehčení, ale přesto zděšení co se dělo. Ohlédl se do místnosti, ze které Kira vypadla a snažil se zbystřit co je v té tmě. V místnosti se ve tmě objevili děsivě, zářivé, modro-bílé oči. "Utekla si mím loutkám, ale ještě se uvidíme.. KIRO!" ženský hlas zdůraznil její jméno a poté zmizela, zůstala tam jenom krev z loutek. I natolik klidnou Kiru, všechno rozrušilo a zmátlo. Jedno věděla už jistě, do nemocnice, jí už NIKDY, NIKDO NEDOSTANE!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 FantasyGirl FantasyGirl | E-mail | Web | 24. května 2011 v 15:35 | Reagovat

Aká temná časť >:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama