close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






























/Pokud chceš spřátelit tak ZDE/

Sen ve skutečnosti 9

22. dubna 2011 v 20:44 | Lumíík

Opět jsem se dokopala k psaní této povídky. Ale doufám že to už bude lepší.

"Tak jak? Líbí?" Ozve se za Jessicou hlas toho muže, který je tam svezl.


"Líbí a moc." Andrej si stále prohlíží svou nově zrenovovanou motorku, kterou vyděl naposledy, když se s ní vyboural při jednom závodě. "Vzpomínáš si na to jak vypadala?" Mluví na toho muže. Sedne si na motorku a rukou přejede po řídítkách.
"Ty myslíš když z ní zůstaly jen dvě půlky a motor odletěl minimálně 5 metrů daleko? A jak jsi ležel na JIPce? Ano vzpomínám si taky jsem na ní dělal celý rok aby byla zase v kupě." Muž se zasměje. Svůj zrak odvrátí na Jessicu.
"Mnohokrát ti děkuju. Jsem rád že jí mám zase opět v celku. A vypadáto že má i nové vychytávky, že?" Jessica tomu muži vpálí chladný ale klidný pohled. Nemá ho moc v lásce už od první chvíle kdy ho viděla. Aby Andrej prorazil to ticho ještě jemně dodal: "Taky jsem rád že jsem celý." Z mužovích úst se jemně ozvalo.
"To asi každý je rád, že jsi celý aspoň můžeš chráit svou mladší sestřičku. Jinak když jsme u toho. Pozdravuj jí."
"Jo jasně budu. Neboj." Adrejův hlas byl trochu chraplavý jak kdyby mu někdo drásal hlasivky. Ale popravdě to bylo tím, že se mu hrdlo sevřelo při pomyšlení na Nicolet kdyby se jí něco stalo. "Kámo, já si jí tedy už mého drahouška vezmu a pojedu. Jen jsem se chtěl ještě zeptat. Je možnost sehnat další dopravní prostředky?...."
"Jo jasně že jsou. Na skladě máme kola, brusle, tanky, pojízdný popelnice. Co by jsi chtěl?" Můž si z Andreje trochu vypálil.
" EHM, to jsem nemyslel. Myslel jsem co má čtyři kola a jezdá to dost rychle a nebo něco podbného na čem sedím." Myslí přesněji jeho drahouška. Jessica tam je postává a nechává je se bavit. Popravdě se tam už nudí k smrti. Chtěla by něco dodat ale místo toho zase začal mluvit ten muž. "Jo dalo by se něco sehnat. Jen nevím jak to dlouho potrvá. Až by něco se našlo tak ti řeknu."
"Jo takže jsme jinak domluveni." Škodolibě se usmál a mávnul na Jessicu at si sedne za něj. Jess ho ovšem poslechla a sedla si. Sama ví jak jezdí s motorkou. Takže má o něj menší obavy. Andrejova ruka zažehne motor a pomalu vyjede z místnosti. Všichni lidi co tam jsou se dívají s respektem na Andreje. Ano vydobil jsi tam reputaci a jakou. Ne, že by se ho tam akždý bál, ale prostě oni vědí kdo je a co všechno dokáže aby je mohl lechce zníčit. Ano je pravdou, že Andrej je něco jako voják nebo jako tajný agent. Má nějaké povolání, kterému je oddaný aby mohl nějak živit sestru a sám sebe a ještě k tomu platit školné. Ale to se vyjelo z tématu. Andrej vyjel s motorkou z doků a hnedka odjel zpátky k sobě domů pro Nicolet.
¨Po půl hodiné jízdě se objevily před domen. Kde naně ve dveřích čekal unuděnej Allen a hlídal stráš.
"To jsem rád, že jste se už uráčily přijed veličenstvo." Jeho hlas byl též unuděný, a neomalený.
"No jej, to snad zas nebylo tak dlouho."
"Nebylo dlouho? Nicolet se tady může zbláznit kde seš a ty si někdě valíš šunky ne?" Jo je neomalý a k tomu i drzý, ale to k Allenovi patří. Je už prostě takový.
"Tak jo omlouvám se. Jo přehnal jsem to." Jessica se zvedne a omylem ho přeští do rány, kterou utrpěl při boji. "Au." Andrej se podíval na Jessicu. Jessica měla omluvný pohled jen na krátkou chvíly. A poté šla do domů.
"Copak? Jsi raněny?"
"Ne nejsem představ i to. Jen jsem celý ofáčovaný jak mumie. Jinak jsem celej zdravej jak rybička." Andreje nezajímá jaká má zranění, jakou jsou vážná nebo něco pdobného. Jessica mezitím odešla do domu, kam jí muse pustit stojící Allen ve dveřích. Allen se rozhodl, že pomůže Andrejovi schovat jeho motorku. "Jak se dlouho známe, Andreji?"
"No nějaký pátek už to bude Allene. Tak minimálně dvě roky."
"Jinak to je ta motorka co jsi rozsekal na půlku??"
"Ano to je ta co mě připevnila na půl roku na lůžko."
"Aha." Allenovou hlavou probleska myšlenka. Proč stím teďkom začal. Proč zrovna teď? Asi to bylo tím, když mu řekl, že je raněný. Ano asi to bude tím. Nechtěl vytáhnout ty staré časy. Pomohl raněnému Andrejovi odtlačit motorku do garáže a pevně a bytelně jí zamknout ale i tak aby se nechala rychle vytáhnout. A poté oba dva odešly dovnitř do domu. Jen co vešel Andrej tak mu přejel mráz po zádech a hlavně ho polil studený pot. Když uviděl ležící mrtvolu upíra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama