
Stále se pokouším dát tu povídku do mé představy ale nějak mě to nejde a jinak tu máte další dílek s pořadovým číslem 8
A tu máte kousíček z minulého dílku:
"Jak myslíš." Teď kom se už jen dívá ke dveřím. Po pár sekundách se rozletí dveře a jen ze tmy vyletí kulka. Té kulce se vyhnou oba dva, poté se vynoří jedna postava. Zastaví ve dveřích. Andrej se zastaví zrakem na postavě. Postava znova vystřelí směrem na Andreje. Ozval se menší výdech a trochu hlasitější rána.
Kulka se zastavila o ostří meče, který patří Andrejovi. Ostří meče má přes půlku svého obličeje ale i tak aby to chránilo srdce. Zero té chvilky využil a objevil se za postavou. On sám používá pistole. Použije jí tak že několikrát střelí z blízkosti tu osobu. Nějak se moc nestíhala bránit. Utržil několik ran na svém těle, ze kterých tekla víc krve. Andrej zatím zaútočil ze předu útočníka aby ho plně zneškodnil. Probodl ho mečem do břicha.
Mezitím chtěl zbytek útočníku zaútočit. Zero se do nich pro začátek pustil sám. Taky utržel několik ran. Jeho tělo se rychle obnovuje a léčí od krvavých ran. Andrej už s tím bude mýt problém. On je člověk, má to těžké. Zapojil se do boje a pomáhá Zerovi aby to nedělal sám. Po několika výstřelech nebo švihnutích všichni leží mrtvý v loužích krve. Zero a Andrej mají po sobě hodně krve jak své tak útočníků. Oba dva to rozdejchávají. Andrej ještě do toho přemýšlí, hlavou se mu honí dosti divné myšlenky. Stojí na jednom místě jak přibytí. Jeho tělo je vážně raněno ale sám si to neuvědomuje. Co se týče Zera? Ten se musí udržet už jen kvůli tmu, že cítí Andrejovi krev a má na naní chuť.
"Měly bychom rychle odejít." Promluvil potichu Zero.
"To je dobrý nápad." Pomalu se rozejde pryč z toho domu. Zero ho následuje a musí zadržovat dech. Musí se ovládat, nechce mu něco udělat. Sám dobře ví jaké má zranění. Párkrát ho k tomu poštouchne aby si všiml toho, co má za rány. Andrej si těch zranění nevšímá. Má na práci něco jiného. Jeho myšlenky lítají někde jinde. Jak jde po ulici a ty lidi, kteří kolem něho projdou se za ním ještě ohlížejí. Moc jich tedy není je už hodně pozdě v noci a hlavně je tma, nesvítí pomalu ani ten měsíc.
"Měly bychom rychle odejít." Promluvil potichu Zero.
"To je dobrý nápad." Pomalu se rozejde pryč z toho domu. Zero ho následuje a musí zadržovat dech. Musí se ovládat, nechce mu něco udělat. Sám dobře ví jaké má zranění. Párkrát ho k tomu poštouchne aby si všiml toho, co má za rány. Andrej si těch zranění nevšímá. Má na práci něco jiného. Jeho myšlenky lítají někde jinde. Jak jde po ulici a ty lidi, kteří kolem něho projdou se za ním ještě ohlížejí. Moc jich tedy není je už hodně pozdě v noci a hlavně je tma, nesvítí pomalu ani ten měsíc.
***
Andrej je na pohotovosti a doktor mu ošetřuje rány. Nevnímá od té doby co se zbavily těch utočníku je nějaký divný, vypnutý, vůbec nevnímá. S ním tam je Jessica a sleduje Andrejovi pohyby. Nemůže popsat jeho pohled ani jeho chování. Neví co má myslet, nemůže ani odhadnout nad čím přemýšlí a to jí deprimuje.
"Andreji? Co jse to stebou stalo?" Ptá se sama sebe. Andy jí slyšel a jen na ní zvedl pohled. Na nic neodpovídal, jen se díval na Jessicu. Furt nad něčím přemýšlí. Asi předcenil sílu těch, kterých na ně utočí. Sklopí oči k zemi. Jen co mu ty rány ošetří se zvedne a pomalu odchází pryč. Jessice jen naznačí aby šla sním. Jeho povaha, je tak bez života. Při odchodu z nemocnice zavolá pro ně dva odvoz. Výjdou z nemocnice a tam čeká jeden neznámí muž s autem, který je odveze. Andrej nastoupí do auta a Jessica ho následuje.
"Rád tě vidím Andreji." Ozval se ten muž, který pro ně přijel. "Copak to je dneska?" Jeho zrak se zastavil na Andrejeovi, který si sedl na místo spolujezdce.
"Rád tě vidím Andreji." Ozval se ten muž, který pro ně přijel. "Copak to je dneska?" Jeho zrak se zastavil na Andrejeovi, který si sedl na místo spolujezdce.
"Co? potřebuju tu nejlepší výbavu kterou mi můžeš nabídnou a potřebuji toho hodně. A ještě jednu věc, ta by zatím mohla počkat." Ten se dívá před sebe. Ale ještě zázračně stojí na místě.
"Dobrá, jak si přeješ." Zařadí a rychle od té nemocnice odjede. "Co přesně budeš chtít?"
"Ty to víš až moc dobře." Jemně se Andrej ušklíbne. Poté sleduje cestu po, které se řítí 100km/h.
"No když myslíš." Muž se podívá přes zpetné zrcátko na Jess. "A kdo pak je tahle hezká kočka?" Jess si ho hnedka zaměří očima.
"Někdo, se kterým by sis neměl zahrávat." Promluvila svým jemným hlasem. "Však tady pán andrej ti to může dotvrdit."
"Andy povídej jsem zvědavej jestli je tak nebezpečná jak říká." Koukne se na Andreje ale endívá se na řízení a jak se krásně taky vyhýbá autům.
"Na jednu stranu ano. Na druhou stranu ne. To si pak poznej sám jaká je." Řekl to s nezájmem ale trochu šibalsky. Má už i zvláštní hlas. "Jinak máš tu krasavici pro mě připravenou?"
"Už jen čekám kdy jsi pro ní přijdeš." Muž řídí dál auto bez toho aniž by se díval na silnici. Když jedou takto ještě nějakou kratší dobu, dojedou ke staré továrně kde to smikem zastaví a vystoupí jako první. Za ním vystoupí Andrej s Jessicou. Andrej hnedkom jde dovnitř protože ví jak to tam chodí. Jessica jde hnedkom za Andym. Muž jen kroutí hlavou, jak si mohl přivést někoho, jako je ta holka. Popravdě ten muž je bývalí voják a policajt. Ale teďkom pracuje jako dodavatel, pro tyhle učely. Andrej prochází celou halou, kde je mnoho lidí a mnoho aut. Je to něco jako dok pro závodníky. Ty lidé se ohlížejí za Andrejem a Jessicou, popravdě mají z Andreje respekt. Kdo ví co ještě Andrej nedělá ve svm volném čas. Dojde k jedným těžkým plechovým dveřím a ty je silou otevře. V místnosi je skoro tma. Jen tam jedno světlo osvětluje mohutně stavěnou motorku. Andrej přistoupí k motorce a prohlédne si jí. Jessica stojí mezi dveřmi a čeká na Andyho.
"Někdo, se kterým by sis neměl zahrávat." Promluvila svým jemným hlasem. "Však tady pán andrej ti to může dotvrdit."
"Andy povídej jsem zvědavej jestli je tak nebezpečná jak říká." Koukne se na Andreje ale endívá se na řízení a jak se krásně taky vyhýbá autům.
"Na jednu stranu ano. Na druhou stranu ne. To si pak poznej sám jaká je." Řekl to s nezájmem ale trochu šibalsky. Má už i zvláštní hlas. "Jinak máš tu krasavici pro mě připravenou?"
"Už jen čekám kdy jsi pro ní přijdeš." Muž řídí dál auto bez toho aniž by se díval na silnici. Když jedou takto ještě nějakou kratší dobu, dojedou ke staré továrně kde to smikem zastaví a vystoupí jako první. Za ním vystoupí Andrej s Jessicou. Andrej hnedkom jde dovnitř protože ví jak to tam chodí. Jessica jde hnedkom za Andym. Muž jen kroutí hlavou, jak si mohl přivést někoho, jako je ta holka. Popravdě ten muž je bývalí voják a policajt. Ale teďkom pracuje jako dodavatel, pro tyhle učely. Andrej prochází celou halou, kde je mnoho lidí a mnoho aut. Je to něco jako dok pro závodníky. Ty lidé se ohlížejí za Andrejem a Jessicou, popravdě mají z Andreje respekt. Kdo ví co ještě Andrej nedělá ve svm volném čas. Dojde k jedným těžkým plechovým dveřím a ty je silou otevře. V místnosi je skoro tma. Jen tam jedno světlo osvětluje mohutně stavěnou motorku. Andrej přistoupí k motorce a prohlédne si jí. Jessica stojí mezi dveřmi a čeká na Andyho.
"Tak jak? Líbí?" Ozve se za Jessicou hlas toho muže, který je tam svezl.






