
Tak je tu další díleček. Mrtě se nudím takže jsem to předělávala. Aby bylo co číst. I když vím že to čte hodně málo lidí ale což aspon něco přidá xD
Příběh:
Polibek mu sladce oplatí a podívá se mu do očí. "Dobrá." Šeptne trošku přesvědčivě ale s troškou náznaku zklamání. Rozejde se, sním pak zase do pokoje. Pře dveřmi se ale zastaví a šeptne. "Mohu si jen dojít na toaletu? Za chviličku budu zpátky."
"Jen běž, počkám na tebe v pokoji. Usměje se a pohladí jí po tváři.
"Jen běž, počkám na tebe v pokoji. Usměje se a pohladí jí po tváři.
Přikývne s úsměvem a rozjede se ke koupelně. Jak vejde a chce zavřít něco jí v tom zabrání. ´Otec´vejde do koupelny za Zoey a šibalsky se usměje. "Ahoj Zoey." Její jméno vyslovil s velkým chtíčem po ní. Hnedka jí přirazí silně ke zdi a ruce dá nad její hlavu, jednu ruku na její ústa aby nemohla řvát. Začínají tam být déle, než je pro toaletu obvyklé.
Dai pořád stál na chodbě, ani do toho pokoje nešel. Jemu trochu víc divné, že tam už je déle než by měla být. Rozejde se za Zoey na toaletu.
Dai pořád stál na chodbě, ani do toho pokoje nešel. Jemu trochu víc divné, že tam už je déle než by měla být. Rozejde se za Zoey na toaletu.
Chce se jí křičet o pomoc, kousne ´otce´ do ruky a zakřičí o pomoc.
´Otec´ jí pevně zase chytne za ústa a ruce jí drží nad její hlavou na zdi
´Otec´ jí pevně zase chytne za ústa a ruce jí drží nad její hlavou na zdi
Tečou jí slzy.
Slyšel její hlas z toalety. Vejde, aniž by mu nějak ty dveře vadily, prostě je rukou otevře a kráčí si to k "otci". Vezme ho za rameno a bez toho aniž by něco řekl, ho odhodí.
Dopadne na nohy a hned si dá ruce na hrud, tečou jí slzy po tváři. Kouká vyděšeně a schová se za Daie.. ´Otec´ zamračí se. "Daii vypadni!" řekne rázně a zle.
"Ty mě budeš ještě rozkazovat? Jsem už dospělí a nejsem malí dítě, které potřebuje výchovu!" Ten je v klidu. Hlavně se postaví před Zoey.
Chytne se jeho bundy a pevně se drží, má strach. ´Otec´ "Nemáš tu co dělat!" zazuří a blíží se k nim
Je připravený i kdy mu měl dát přes papulu. Tak ho jen tak neodradí. "Áaaa někdo si začíná vyskakovat." Řekne to je jak nějaký šílenec.
Drží se ho stále pevně bundy, má strach tečou jí slzy. ´Otec´ "Vypadni odsud!" odstrčí ho a chytne Zoey za zápěstí silně
Ten se nedá, chytne ho za ruku, za kterou drží Zoey a silně mu jí stiskne. Poté rychle přejede rukou ke krku a stiskne mu krk a odhodí od ní. "Nevypadnu!" Nakloní hlavu na stranu.
Rychle přispěchá k Daiovi a pevně se ho chytne. Tečou jí slzy
´Otec´ "Ještě jsme neskončili!" Vyhrožuje a odejde z koupelny
´Otec´ "Ještě jsme neskončili!" Vyhrožuje a odejde z koupelny
Tím že mu řekl, že ještě neskončil, mu vyvolal válku. Přitiskne jí k sobě silněji a jednu ruku jí položí na temeno, druhou rukou jí obejme kolem pasu. "Pšššt jsem u tebe."
Obličejem se mu zaboří do hrudi a rukama se silně chytne jeho bundy na hrudi. Brečí, má strach
"Pššššt jsem tady ty moje zlatíčko." Pořád jí objímá a pevně jí k sobě tiskne.
Tiskne se na něj a tulí se, co nejvíc to jde, chce cítit jeho dech, tlukot srdce, hlas a dotek. Brečí, bojí se
Začne jí hlazením po vlasech utěšovat. Jeho tlukot srdce je v pořádku a dech je taky pravidelný. "Takže mi vyhlásil válku má jí mít." Promluvil si pro sebe.
Poslouchá jeho tlukot, pociťuje jeho dech, cítí jeho dotyk a poslouchá jeho hlas. Tulí se k němu, pak jen šeptne "Vezmi mě prosím odsud."
"Dobrá jak si přeješ." Vezme jí do náruče a jde, sní ven z domu.
Drží se ho pevně, nechce se ho pustit. Kouká stále na něj a venku se koukne na chvilku kolem, jinak zase věnuje pohled Daiovi.
Zastaví s ní u nějakého stromu a tam si sedne. Nechá Zoey ať na něm sedí.
Tulí se stále k němu a přestává brečet, je ráda, že je s ním někde jinde než uvnitř. Koukne mu se strachem do očí.
Jeho pohled naznačuje bezpečí, i když na dlouho moc ne. "Neboj se, jsem tu s tebou a neopustím tě. I kdyby to mělo něco stát"
Pomalu si na něj sedne obkročmo a přitulí se k němu svým tělem, do ouška mu šeptne "Děkuju ti."
"Pro tebe všechno, pro tebe bych i zemřel." Pevně jí obejme a svou hlavu jí položí na rameno.
Drží se ho a tulí se k němu, objímá ho, "Miluju tě" špetne sladce a upřímně. Po chvilce se víc nadzvedne a jakoby obkročmo si klekne, aby byla trošku vyšší jak on, rukou do stromu u kterého jsou, vyškrábe "Navždy spolu" dodělá tam srdíčko a "D+Z". Zase si sedne obkročmo na něj a jemně ho políbí s láskou
´Otec´ sleduje je z komnaty úplně nahoře v domě, kam zná cestu jen on, zapamatuje si Zoeyin rukopis a jde si ho zkoušet ke stolu, napadla ho jedně věc.
Polibek jí trochu vášnivěji oplatí. "Taky tě miluju." Má pocit, jak kdyby je někdo sledoval odněkud. Odněkud ze shora ale na sobě to nedává znát.






