
Tak máme tu dalšík dílek s číslem 2. Snad se vám to bude stále libit a hlavně bavit. Tenhle dílek je asi nic moc ale to nechám posoudit vás samostatně.
Po několika minutách přišli společně domů. Andrej hnedkom šel uložit Nicolet, která nebyla moc ve své kůži. Několik minut na to usnula. Andrej zatím vykonal své povinosti v domácnosti a hlavně ty školní. Začne mu vrtat hlavou proč Nicolet nechce aby šel ze Eiri-sama. Co mohla vydět ve snu. Přemšlí nad tím až z toho sám usne.
Druhý den ráno. jako každé ráno se Andrej s Nicolet probudí, nasnídají a připraví do školy. Andrej vyjde dřív z domu chodí s kámošema z vyšší třídy. Nicolet zase chodí do školy se svými spolužačkamy ze třídy. V tom Andrej cestou potká Eiriho-sama.
"Dobré ráno senpai." Pozdraví slušně. Následují ho spolužáci z vyšší třídy.
"Dobré ráno vám přeji též." Eiri-sama opětoval jejich pozdrav. "Andreji nezapomeň zamnou po škole dojít. Jenom od tebe něco chci, ale nespěchá to jinak."
"Ano senpai." Přikývne a vydá se spolužákama dál do školy. Baví se o tom. Co tak může chtít zrovna v tuhle dobu. Ze zadu k Andrejovi přiběhne Nicolet a jak kdyby mu skočila kolem krku.
"Brááška!" Vesele promluvila. Kluci se podívaly na Nicolet. Jeden z nich jménem Michael promluvil.
"Koukejme se, princezna školy jako vždy je krásná a veselá. Hlavně když má u sebe bráchu." Malinko se zasmál. Svých smíchem rozesmál zbytek lidí co tam jsou.
"Michaeli?! ty máš co říkat." Andrej se ušklíbne a koukne na Michaela. "Ty a tvůj brácha. nejvetší blázni a vtipálkové na škole."
"Tak aspon něco. Ale zase nemusím hlídat sestru aby jí nikdo neobtěžoval." Povyplázne jazyk. Myslí to dobře.
Druhý den ráno. jako každé ráno se Andrej s Nicolet probudí, nasnídají a připraví do školy. Andrej vyjde dřív z domu chodí s kámošema z vyšší třídy. Nicolet zase chodí do školy se svými spolužačkamy ze třídy. V tom Andrej cestou potká Eiriho-sama.
"Dobré ráno senpai." Pozdraví slušně. Následují ho spolužáci z vyšší třídy.
"Dobré ráno vám přeji též." Eiri-sama opětoval jejich pozdrav. "Andreji nezapomeň zamnou po škole dojít. Jenom od tebe něco chci, ale nespěchá to jinak."
"Ano senpai." Přikývne a vydá se spolužákama dál do školy. Baví se o tom. Co tak může chtít zrovna v tuhle dobu. Ze zadu k Andrejovi přiběhne Nicolet a jak kdyby mu skočila kolem krku.
"Brááška!" Vesele promluvila. Kluci se podívaly na Nicolet. Jeden z nich jménem Michael promluvil.
"Koukejme se, princezna školy jako vždy je krásná a veselá. Hlavně když má u sebe bráchu." Malinko se zasmál. Svých smíchem rozesmál zbytek lidí co tam jsou.
"Michaeli?! ty máš co říkat." Andrej se ušklíbne a koukne na Michaela. "Ty a tvůj brácha. nejvetší blázni a vtipálkové na škole."
"Tak aspon něco. Ale zase nemusím hlídat sestru aby jí nikdo neobtěžoval." Povyplázne jazyk. Myslí to dobře.
"Mě to problém nedělá. Já se rád starám o Nicolet že?"
"Ano jemu to žádný problém nedělá. Mile se usměje." Podívá se kolem a uvidí svojí nejlepší kamarádku Ronu jak si to knim kráčí. "Michaeli radaila bych ti zdrhej. Rona se jsem řítí, vypadáto že je něčím namíchnutá." Michael polkne a začne couvat do zadu. Nestihne to! Od Rony mu jedna přiletí dost silná.
"Michaeli! Co jsi jako osobě myslíš! Že jsi nějaký Gigolo nebo co?!" Docela dost pění zlostí.
"Ron, nevím jako očem to mluvíš. Ale zase ti někdo něco navykládal. Ty tomu tak hloupě věříš. Sama dobře víš, že mě můžeš věřit." Je malinko otráven tím, že mu přisuzuje vinu za to co neudělal.
"Michaeli!... " Rona zvýšila hlas. Do toho jí skočil Andrej s Nicolet.
"Hele vy dvě hrdličky. Přestaň te se hádat jeto zbytečný. A pokud vím tak si nemáte co vyčítat." Andrej a Nicolet to řekly najednou a oba dva si povzdychly.
"Andreji?! Ty holku nemáš tak nevím proč máš tak velký řeci." Rozesmál se. Rona pění dál.
"To si stebou vyřídím Michaeli." Rona vtiskne Michaelovi polibek. Tím se uklidní.
"Ale bráško Míša má z poloviny pravdu. Možná že i celou pravdu. Od tý doby co nejsi s Ann tak jsi neměl žádnou jinou dívku. Je zbytečné na ní čekat. Ona se už nevrátí." Andrej sklopí hlavu k zemi a koukne do země. To co řekla se ho trochu víc dotklo. Ann hodně miloval a jen kvůli jeho lásce zemřela. Teda aspon on si to myslí.
"Neboj do života ti vstoupí další krásná dívka a hnedkom na Ann zapomeneš." Michael obejme Ronu jednou rukou kolem pasu a koukne na Andreje. Andrej kopne do kamínku a jednoduše bez výrazu a bez emocí řekne.
" Nic jste omě a An nevěděly. Tak nevte jak to bylo." vyprostíse ze sevřeti Nicolet a jde dál cestou do školy někde ve předu.
"Neměly jsme mu to připomínat. Od teďka s námi nepromluví ani slovo." Namítla Rona.
"Neboj my mu ten jazyk rozvážem."
"Míšo? Jak to myslíš?" Nicolet je opět zvědavá. Asi má tušení jak ale schválně se optá.
"Ale do jeho třídy má přijít nová dívka. Říká se, že je překrásná ale ještě do jejího obličeje nikdo neviděl. Vždy přes hlavu nosí kápi. Tak když se sní seznámí tak se mu ten jazyk rozváže." Dívá se za Andrejem a když ho už nemá na dohled koukne na Nicolet s Ronou.
***
Andrej mezitím přichází ke škole, když v tom uvidí stojící postavu u železných vrat. Postava natočí hlavu na Andreje a potom odejde někam pryč.
"Hm? mě by zajímalo kdo to měl být." Řekl jsi potichu pro sebe. Vešel do školních chodeb kde bylo mnoho žáků. Mezi nimi opět uvdí tu onu postavu. Už si jí tolik nevšímá. Vejde do třídy a sedne si do své lavice která jje umístěna v předposlední řadě hnedka u okna. Kolem jeho třídy projde Rona, Michael a Nicolet. Všichni tři jdou do svých tříd. Ale Nicolet se zastaví před otevřenými dvěřmi a dívá se na Andreje co dělá. Kolem ní chodí další žáci školy. Andrej je skoro bez pohybu jen si vytáhne sešit na malování. Začne do něho malovat onu postavu, kterou dneska dvakrát vyděl. Nicolet odejde do třídy za Ronou. Každý je ve své třídě, čekají na začátek hodiny. Vtom zazvoní zvonek.
Začíná první hodina. Do třídy vstupuje jejich třídní učitelka a za sebou vede dívku. Ta má přes hlavu kápi postaví se před tabuli. Andrej to zatím ignoruje. Než promluví učitelka.
"Hm? mě by zajímalo kdo to měl být." Řekl jsi potichu pro sebe. Vešel do školních chodeb kde bylo mnoho žáků. Mezi nimi opět uvdí tu onu postavu. Už si jí tolik nevšímá. Vejde do třídy a sedne si do své lavice která jje umístěna v předposlední řadě hnedka u okna. Kolem jeho třídy projde Rona, Michael a Nicolet. Všichni tři jdou do svých tříd. Ale Nicolet se zastaví před otevřenými dvěřmi a dívá se na Andreje co dělá. Kolem ní chodí další žáci školy. Andrej je skoro bez pohybu jen si vytáhne sešit na malování. Začne do něho malovat onu postavu, kterou dneska dvakrát vyděl. Nicolet odejde do třídy za Ronou. Každý je ve své třídě, čekají na začátek hodiny. Vtom zazvoní zvonek.
Začíná první hodina. Do třídy vstupuje jejich třídní učitelka a za sebou vede dívku. Ta má přes hlavu kápi postaví se před tabuli. Andrej to zatím ignoruje. Než promluví učitelka.
"Dobré ráno milý žáci." Všichni ve třídě se nato zvednou a podzraví učitelku ve stejném čase. "Dobrý den Shuurei-sama." Pozdraví a posadí se. Přitom okamžiku kdy zdravily učitelku si všiml té dívky. Trochu víc si jí prohlédl. Postoj té dívky mu někoho hrzoně připomínal z dětství. "Milí žáci. Chtěla bych vám představit vaší novou spolužačku, která k nám přijela až z Evropy." Podívá se na ní a pobídne jí aby si sundala kápi z hlavy dolů. Dívka si jí dá dolů a její oči se hnedka zaměří na Andreje. Bez hlasu jen přes rty řekne.
"Opět se vydíme Andreji." Mělo to chladný výraz i když to nebylo slyšet ale bylo to znát na rtech že to řekla. Ten jen sleduje její pohyby.
"Opět se vydíme Andreji." Mělo to chladný výraz i když to nebylo slyšet ale bylo to znát na rtech že to řekla. Ten jen sleduje její pohyby.






